Páteční kázání 28. 3. 2025 (28. ramadán 1446 h)
Loučení s ramadánem
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Služebníci Alláhovi, včera jsme ramadán vítali, pak jsme říkali „pomalu, ramadáne“, a dnes se s ním se smutkem a lítostí loučíme.
Loučíme se s ramadánem a z očí nám tečou slzy proudem. Ramadán přišel jako náš host po čase toužení, jako host ověnčený vznešenými činy, s pevně ukotvenými morálními zásadami, plný činů poslušnosti a přibližování se k Alláhovi. My jsme se po celé jeho období pokorně postili, modlili jsme se v noci, dávali jsme dobročinné dary. Je požehnáním v délce našeho života, rozšiřuje prostředky obživy, kterých se nám dostává. Je to opravdu vznešený host bez poskvrny!
Loučíme se s ním a víme, že půst neskončí, Korán nezmizí, v mešitách budou pořád lidé, vyslyšení našich proseb je stále možné, odměna nepřestane být dávána. Ale kde je ten vánek, který plnil naše srdce? Kde je to duchovno, které prozářilo ulice? Ramadán byl naším nejlepším a nejštědřejším společníkem, který nám pomáhal konat činy poslušnosti, vychovával nás k hlubokému přesvědčení, byl nám zásobárnou pro Soudný den. Kolik z postících se lidí se stalo věrnými služebníky, kolik nedbalých se vrátilo k Alláhovi s pokáním, kolik hříšníků očistily slzy lítosti za požehnaných nocí ramadánu?
Loučíme se s ramadánem. Víme, že všechno jednou končí. Po každém setkání následuje rozloučení. Ale nevíme, jestli budeme moci přivítat ramadán i v příštím roce, anebo jestli zemřeme, jestli nám bude psáno rozloučit se navždy.
Loučíme se s ramadánem. Jestlipak budou mešity zase jednotné? Vyschnou slzy kajícníků? Budou svazky Koránu plakat, že je opustili ti, kdo z nich četli a recitovali? Vrátíme se k tomu, co jsme dělali před ramadánem? Nebo se ramadán stane bodem obratu v našem životě?
Imámovi Bišrovi al-Háfímu – nechť je k němu Alláh milostivý – řekli: „Lidé vyvíjejí snahu na činy uctívání jen v ramadánu.“ Imám odpověděl: „Škoda pro ně. Přiznávají Alláhovi Jeho práva jen v ramadánu.“
Muslimové, běda abyste po ramadánu povolili. Rozlučte se s ramadánem tak, jak jste ho přivítali, tedy s vírou a poslušností, pokáním a prosbami o odpuštění. Nebuďte jako žena, která přede, a pak zničí všechno, co upředla. Neničte to, co jste vybudovali. Nekažte to, co jste spravili. Jak praví Všemohoucí Alláh: „Nebuďte jako žena ona, jež rozpletla přadeno své poté, co s námahou je upředla…“ (16:92)
Služebníci Alláhovi, největší ztrátou pro věřícího je, když promrhá vše, co dokázal z toho, co činí Mocného a Vznešeného Alláha spokojeným, během tohoto vznešeného měsíce. Blížil se k cíli a najednou se otočil zpět. Spěchal s konáním dobrých skutků a pak zběhl. Plnil mešity recitací a činy poslušnosti a pak se odvrátil. To vše ukazuje, že srdce nežila naplno vírou, jejich světlo se netřpytilo světlem Koránu, duše neokusily sladkou chuť poslušnosti a odpuštění. Víra v srdci zůstala slabá a pouto k Mocnému a Vznešenému Alláhovi není pevné.
Postěte se i po ramadánu. Alláh nám stanovil půst šest dní v měsíci šawwálu, pak půst v pondělí a ve čtvrtek, v „bílé dny“, tj. každého 13., 14. a 15. dne v měsíci, v den Arafatu a Ašúrá. Vytrvejte v konání činů poslušnosti.
Dodržujte modlitbu, neopouštějte Korán, pokračujte v nočních modlitbách a v obdarovávání.
Milost Alláhova je veliká, Jeho požehnaný vánek nepřestává vanout s koncem ramadánu. Ještě máme před sebou šest dní měsíce šawwálu. Prorok – sallla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo se postí v ramadánu a pak pokračuje šesti dny šawwálu, jako by se postil celý rok.“ Brány pokání a odpuštění zůstávají otevřené. Brány nebes jsou dokořán otevřené pro vyslyšení prosebných modliteb, hlavně v poslední třetině noci a při prostraci, ale i v jiných časech milosti a vyslyšení proseb.
Kdo je smutný, že se loučí s ramadánem, nechť nezoufá. Ve vedení našeho Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – je útěcha a uzdravení. Když Prorok skončil s jedním činem uctívání, hned spěchal, aby vykonal další a uposlechl tak příkaz svého Pána: „A až se uvolníš, pak dál se namáhej…“ (94:7) Bylo přikázáno vytrvat v uctívání, dokud nenabyde úplného přesvědčení: „… a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybné přijde!“ (15:99)
Nelučte se tedy s ramadánem, ale noste ho při sobě po celý rok. Půst nekončí, Korán neodchází, noční modlitby nepřestávají, dobročinné dary dále zůstávají otevřenou branou, láska, dobro a laskavost přetrvávají. Ramadán nebyl jen obdobím jednoho měsíce, ale způsobem života a chováním podle víry a mravů. Jeho dny byly přípravou a následující dny štědrosti jsou jeho pokračováním.
