Páteční kázání 29. 11. 2024 (27. džumáda l-awwal 1446 h)
„Já pak předávám svou věc Alláhovi, neboť Alláh jasně sleduje služebníky Své“
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Opravdový věřící svěřuje veškeré své věci Mocnému a Vznešenému Alláhovi, ať navenek či ve skrytu, když něco dělá i když je v klidu. Když se řekne „svěřil jsem své věci Alláhovi“, znamená to, že jsem se Mu odevzdal se všemi svými záležitostmi a pověřil jsem Ho, jejich řešením. Mocný a Vznešený Alláh praví: „A jednou si vzpomenete na to, co vám říkám; já pak předávám svou věc Alláhovi, neboť Alláh jasně sleduje služebníky Své!“ (40:44) At-Tabarí – nechť je k němu Všemohoucí Alláh milostivý – řekl ve výkladu k tomuto verši: „Znamená to, že předávám svou věc Alláhovi, postupuji Mu ji, spoléhám se na Něj, neboť On je dostačující pro toho, kdo se na Něho spoléhá, protože Všemohoucí Alláh vidí své Služebníky.“ Kdo svěřuje svou věc Alláhovi, ví, že Alláh vše vidí, sleduje vše, co je vidět, i to, co je skryté, aniž by se to snažil utajovat. Tímto realizuje pravý význam uctívání Všemohoucího Alláha spočívající v bezmezné lásce a odevzdání se a je to nejvyšší pocta, kterou se může muslim vyznačovat.
Kdo svěří svou věc Alláhovi Jedinému, spokojí se s Jeho rozřešením a zcela se na Něho spoléhá, ponechává urovnání svých věcí Alláhovi, ve všem se na Něho spoléhá, spokojí se s tím, jak Alláh rozhodne, a nechává na Něm, kdy rozhodne. Je naprosto přesvědčen o tom, že Alláh je spravedlivý ve Svých rozhodnutích a úsudcích. Je tedy trpělivý a nestěžuje si na tíhu neštěstí. Dosáhne-li věřící tohoto stupně, bude chráněný, bude klidný a pocítí uspokojení v duši. Nebude se obávat starostí tohoto světa. Všemohoucí Alláh praví: „… Alláh jej ochránil od zlého…“ (40:45) Tedy od zlého, které mu chtěli způsobit. Qatáda k tomu vysvětluje: „Zachránil se s Mojžíšem a byl to Kopt. Lid faraónův postihla ta největší muka, utopil se na tomto světě a skončil v Ohni pekelném na Onom světě.“
Svěření svých věcí je nejvyšší forma spoléhání se na Alláha. Na počátku je spoléhání se, pak odevzdání, po té spokojenost, a nakonec svěření všech věcí.
Prorok Ibráhím – alajhi as-salám – svěřil veškeré své věci Alláhovi, když ho jeho lid uvrhl do ohně po té, co zničil jejich modly. Všemohoucí Alláh učinil pro něj oheň chladným a neškodným. Všemohoucí Alláh praví: „Zvolali: ‚Upalte ho a pomozte božstvům svým, udělat něco chcete-li.‘ Avšak my jsme pravili: ‚Ohni, vychladni a buď neškodným pro Ibráhíma!‘“ (21:68-69)
Když se Prorok Muhammad – salla lláhu alajhi wa sallam – zcela odevzdal Všemohoucímu Alláhovi v jeskyni Thaur při emigraci do Mediny, Alláh způsobil, že ho nevěřící neviděli, a pomohl mu se Svými vojsky. Všemohoucí Alláh praví: „Jestliže vy mu nebudete pomáhat, Alláh pomohl mu již dříve, když vyhnali jej nevěřící a když byl jedním ze dvou; a když byli oba skryti v jeskyni, pravil svému příteli: ‚Nermuť se, vždyť Alláh je s námi!‘“ (9:40)
Svěření všech věcí Alláhovi neodporuje tomu, že se člověk snaží a dělá vše, co může, což Alláh učinil základem života. Nemá se tím také na mysli, že člověk nechá běžet věci jen tak. Traduje se, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – odpověděl jednomu člověku, který se ho zeptal: „Mám vypustit svou velbloudici a spolehnout se na Alláha?“ Prorok odpovídal „Uvaž svou velbloudici a spolehni se na Alláha.“ Traduje se také, že když Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – uléhal na lůžko, říkal: „Ó Alláhu, odevzdávám se Ti, obracím se k Tobě, svěřuji Ti všechny své věci, toužebně i s bázní, nedá se před Tebou nikam utéci leč jedině k Tobě.“
Ano, Všemohoucí Alláh, chvála Mu, je nablízku každému, kdo Mu svěří všechny své věci, kdo se obává jedině Alláha, Mocného, Moudrého, nezná zoufání a beznaděj, ale žije v naději, že se brzy rozbřeskne, dá-li Všemohoucí Alláh.
Svěření všech věcí Alláhovi musí být s opravdovým vnitřním přesvědčením, musí být vidět na všech částech těla, jak na to poukazuje tento verš: „…neboť Alláh jasně sleduje služebníky Své!“ (40:44) Tedy, Alláh ví vše o Svých služebnících, ví, kdo je poslušný a kdo ne, odměňuje poslušné a trestá neposlušné, má pro to ten nejpádnější důvod, je nanejvýš moudrý a má ten nejpronikavější úsudek. Nechť nás Alláh učiní Svými služebníky, kteří se na Něho, který nemá žádného společníka, spoléhají, nechť patříme k těm, kdo svěřili veškeré své věci Alláhovi, chvála Mu.
