Páteční kázání 26. 7. 2024 (20. muharram 1446 H)
Prosba o odpuštění
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Prosbou o odpuštění žádáme Všemohoucího Alláha, aby nám odpustil, pomohl nám překonat hřích a aby nám ho nebral za zlé. Obsahuje také snahu věřícího napravit svůj vztah s Alláhem tím, že upustí od páchání hříchu a vystavování se mu a vytrvá v pokání a poslušnosti. Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – prosil Alláha o odpuštění dnem i nocí více než stokrát. Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Věru mi potemní srdce a prosím Alláha stokrát za den o odpuštění.“ (podle Muslima)
Je pravda, že prosby o odpuštění jej – salla lláhu alajhi wa sallam – pozvedají na stupních a dostává se mu vysokého postavení u Pána Země a nebes – a On je Všemohoucí, chvála Mu. Avšak Bože chraň, aby Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – žádal o odpuštění hříchů, vždyť Jeho Pán, Všemohoucí, chvála Mu, ho ochránil před hříchem a odpustil mu všechny potencionální minulé i budoucí hříchy. Všemohoucí Alláh praví: „… (abys zvěděl), že Alláh ti odpustil tvé viny dřívější i pozdější a že dobrodiní Své k tobě dovršil a že vede tě stezkou přímou…“ (48:2)
Je žádoucí, aby každý muslim chápal rozdíl mezi prosbou o odpuštění Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – s pozvednutím na vyšší stupně a mezi naší prosbou o odpuštění, abychom umenšili své prohřešky a byly nám odpuštěny hříchy.
Prorokovi druhové – radija lláhu anhum – se řídili Prorokem – salla lláhu alajhi wa sallam – a neustále si připomínali Všemohoucího Alláha za všech okolností a nebylo chvíle, aby neprosili Alláha o odpuštění během cesty či v klidu domova, a prosba o odpuštění se stala součástí jejich běžného chování, neboť je to velká ctnost, přináší to mnohé ovoce, neboť prosbou o odpuštění se člověk zbavuje hříchů, aby se ozdobil dobrými mravy, a ve všem, co koná i nekoná, následoval svého Pána.
Pokaždé, když se věřící dopustí hříchu, má prosit o odpuštění. Neboť „není velkého hříchu, když se prosí o odpuštění, a není malého hříchu, když člověk trvá (na zásadách)“. Prorokovi druhové a následovníci – radija lláhu anhum – chápali význam prosby o odpuštění a jejich jazyk, ať promlouvali či nikoli, přinášel ovoce, kterého se dostává vždy každému, kdo prosí o odpuštění.
Zamyslíme-li se nad súrou Noe, pochopíme, že díky prosbě o odpuštění, může přijít déšť, můžeme získat majetek a peníze, děti i množství toho, co nám přináší obživu. Všemohoucí Alláh praví: „… a pravil jsem jim: ‚Proste Pána svého za odpuštění, vždyť On věru je odpouštějící! On sešle na vás nebe deštěm hojným a rozmnoží vám majetky i syny a připraví pro vás zahrady a řeky.‘“ (71:10-12)
Za vznešeným následovníkem Proroka al-Hasanem al-Basrím přišel muž, který si mu stěžoval na sucho a nedostatek deště. Al-Hasan al-Basrí mu odpověděl: „Pros Alláha o odpuštění.“ Pak za ním přišel další muž, který si stěžoval na nouzi a chudobu. Al-Hasan al-Basrí mu odpověděl: „Pros Alláha o odpuštění.“ Pak za ním přišel třetí muž a stěžoval si, že má málo dětí. Al-Hasan al-Basrí mu odpověděl: „Pros Alláha o odpuštění.“ Lidé se divili jeho odpovědi. Řekli mu: „Ti muži za tebou přišli a stěžovali si na různé trampoty a ty jsi jim všem poradil, aby prosili Alláha o odpuštění. Jak je to možné?“ Řekl jim: „Nečetli jste snad verš „… a pravil jsem jim: ‚Proste Pána svého za odpuštění, vždyť On věru je odpouštějící! On sešle na vás nebe deštěm hojným a rozmnoží vám majetky i syny a připraví pro vás zahrady a řeky. Co je vám, že nedoufáte ve velkomyslnost Alláhovu? On přece stvořil vás v postupných formách…‘“ (71:10-14)?“
Jedním z příkladů toho, jak je prospěšné prosit Alláha o odpuštění, je vyprávění o Umarovi ibn al-Chattábovi – radija lláhu anhu – který se modlil za déšť, ale neříkal nic víc, než že prosil o odpuštění. Zeptali se ho: „Neslyšeli jsme tě pronášet modlitbu za déšť.“ Odpověděl jim: „Požádal jsem o déšť.“ Pak zarecitoval verš: „Proste svého Pána o odpuštění, vždyť on je Odpouštějící.“ Toto je významná lekce, která nás vyzývá k tomu, abychom co nejvíce prosili o odpuštění v těchto dnech. Všemohoucí Alláh praví: „Alláh však není takový, aby je ztrestal, když jsi mezi nimi – ani nechce být Alláh vykonavatelem jich potrestání, dokud budou prosit o slitování.“ (8:33) Všemohoucí Alláh – chvála Mu – postavil na roveň prosbu o odpuštění věřících a Prorokovu přítomnost – salla lláhu alajhi wa sallam – jako podmínku pro odpuštění trestu.
Proto je třeba, abychom se co nejvíce snažili vykonávat zbožné skutky, mezi něž patří prosby o odpuštění, ať se nám daří dobře či ne, aby nás Alláh zbavil starostí a trápení, ať se nám děje něco dobrého či zlého, v časech dobrých i zlých. Říkejme co nejvíce „prosím Alláha o odpuštění, kaji se k Alláhovi, uvolnění z nesnází přichází jedině od Všemohoucího Alláha, který zbavuje všech těžkostí, On je Všemohoucí, chvála Mu“. Opakujte prosbu o odpuštění ráno i večer.
