Páteční kázání 5. 7. 2024 (29. dhu l-hidždža 1445 H)
Prorokova emigrace (hidžra) – Užitečná ponaučení
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Prorokova emigrace patří k významným historickým událostem, ze kterých si musíme vzít ponaučení. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) emigroval z Mekky do Medíny po té, co musel snášet útrapy, nouzi a neštěstí, která by neunesly ani pevně stojící hory. Ztratil milované podporovatele ze své rodiny a příbuzných, jako byli Abú Tálib a Khadídža. Tehdy mu Alláh přikázal, aby byl trpělivý a aby odešel. Alláh pravil: „Buď trpělivý, jako byli trpěliví ti z poslů, kteří byli nadáni rozhodností pevnou. A nesnaž se uspíšit pro ně příchod dne, kdy spatří to, co jim bylo slíbeno, a bude se jim zdát, že setrvali v hrobech jen jednu hodinu dne. A toto je sdělení! A kdo jiný bude zahuben než lid hanebníků?“ (46:35)
Odchod (hidžra) Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) z Mekky do Medíny byl novou etapou v budování islámské společnosti, posílením víry ve Vznešeného Alláha, krokem vstříc k dobru, vítězství a požehnání pro islám a muslimy. Z Prorokova odchodu plynou mnohá ponaučení. Zmíníme se zde o několika z nich.
1) Hidžra patří k tradici o prorocích:
Hidžra, tedy odchod jakožto následování Alláha je dávnou tradicí. Hidžra našeho proroka Muhammada (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) nebyla v životě poslů ničím novým, aby docílili vítězství svého náboženského přesvědčení. Odešel ze své vlasti, ze svého rodiště, aby hlásal víru, ochraňoval ji a našel úrodnou půdu, kde by byla přijata, kde by našla kladnou odezvu a kde by ji bránili. Řada proroků, kteří přišli ještě před prorokem Muhammadem (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), odešla ze své vlasti ze stejných důvodů, které k tomu vedly i proroka Muhammada (salla lláhu ʻalajhi wa sallam).
Neboť je-li víra hlásána na neúrodné půdě, nijak jí to neprospěje, ba naopak jí to zabraňuje v dalším postupu a znemožňuje jí to jakýkoli pohyb. Musí se omezit na nejužší kruhy. Korán uvádí příklady, kdy poslové spolu se svými následovníky opustili svou původní vlast, aby bylo zřejmé, že jde o jednu z tradic na cestě k Alláhovi za účelem šíření víry, a aby si z toho vzal každý muslim příklad, jestliže se postaví nějaká překážka mezi něj a jeho víru, jeho hrdost, bude považován za méněcenného, bude snížena jeho důstojnost. Jestliže je muslim v zemi, kde nemůže otevřeně praktikovat svou víru nebo kde není v bezpečí před různými svody, které by mohly jeho nebo jeho rodinu svést od víry, tak musí – pokud může – z této země odejít do jiné země, kde může praktikovat svou víru a kde je v bezpečí on i jeho rodina před různými svody.
2) Zápas mezi pravdou a tím, co není pravda, je zápasem trvajícím odedávna:
Toto je platná boží norma, je však známo, k jakým následkům tento zápas povede dle Alláhových slov: „A Alláh napsal: ‚Věru že zvítězím Já i poslové Moji!‘, vždyť Alláh vskutku je mocný a silný.“ (Hádka, 58:21) A také: „A Alláh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu – a Alláh věru je silný, mocný.“ (Pouť, 22:40)
3) Úklady nepřátel šíření víry snažící se překazit její šíření existují stále a stále se opakují, ať jde o věznění, zabíjení, popírání, vyhánění ze země. Ten, kdo víru šíří, se musí uchýlit ke svému Pánu, musí Mu důvěřovat, spoléhat se na Něho, musí vědět, že tyto úklady postihnou jedině toho, kdo je strojí, jak pravil Vznešený a Všemohoucí Alláh: „A hle, ti, kdož neuvěřili, strojili proti tobě úklady, aby tě zadrželi anebo zabili či vyhnali. A chystali úklady, avšak i Alláh chystal úklady – a Alláh je nejlepší ve strojení úkladů.“ (Kořist, 8:30)
4) Věřící se má co nejvíce spoléhat na Všemohoucího Alláha:
Kdo se zamyslí nad hidžrou a jejím naplánování, všimne se, jak se Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) zcela spolehl na svého Pána, byl přesvědčen o tom, že ho Alláh ochrání a nechá zvítězit Své náboženství. Toto spoléhání se není v protikladu ani neodporuje přípravám na cestu. Alláh tomu tak chtěl, aby byl odchod Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) zcela běžný, od utajení, po doprovod, jídlo na cestu, jízdní zvíře a průvodce. Neznamená to však, že důsledná příprava vždy vede ke kýženému cíli. Záleží na Alláhovi a Jeho vůli. V tomto ohledu se jednalo o spoléhání se na Alláha, hluboké přesvědčení o Něm a spolehnutí se na Jeho pomoc. Celý muslimský národ by ho měl následovat ve spoléhání se na Alláha, nachystání všeho potřebného a dobré přípravě. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) si připravil dokonalý plán, který pak realizoval ve vší tajnosti a s veškerou dovedností, s hlubokou vírou v Alláha, jeho duše se spolehla na Alláha, který je příčinou všeho, v Jehož rukách je vše. Proto, když Abú Bakr (radhia lláh anhu) řekl, když byli v jeskyni: „Posle Alláhův, kdyby se někdo z nich podíval ke svým nohám, uviděl by nás,“ Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) mu odpověděl jako věřící člověk, mající plnou důvěru ve svého Pána: „Abú Bakře! Co myslíš, že se stane dvěma, jejichž třetím (společníkem) je Alláh?“
5) Trpělivost a hluboké přesvědčení jsou cestou k vítězství a posílení:
Ti, kdo přicházeli s poselstvím, vždy čelili těžkostem, útrapám, zkouškám a pokušením. Všemocný Alláh pravil: „Ali flám mím! Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: ‚Uvěřili jsme,‘ a že zkoušeni nebudou? Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Alláh věru pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.“ (Pavouk, 29:1-3) Saad bin Abí Waqqás (radhia Alláhu anhu) vyprávěl, že se zeptal Proroka, kteří lidé jsou nejvíce vystaveni pokušení. Prorok (salla Alláhu alajhi wa sallam) mu odpověděl: „Proroci. Pak ti, kdo jsou jim nejblíže, a pak ti, kdo jsou těmto nejblíže. Člověk je pokoušen podle své víry. Je-li silná, je pokušení silnější, je-li slabá, je zkoušen podle své víry. Člověk je zkoušen dál, dokud neopustí tento svět zcela bez hříchu.“
Po letech utlačování a zkoušek, kterými prošel Prorok (salla Alláhu alajhi wa sallam) a jeho druhové v Mekce, mu Všemohoucí Alláh připravil to největší dobro a vložil víru do srdcí jeho stoupenců, aby započal sérii vítězství a posílení víry trpělivých lidí s hlubokým přesvědčením.
Cesta vyzývání k následování Alláha je těžká, plná nepřízně a škody. Ale kdo je trpělivý, uspěje, a kdo vytrvá, zvítězí.
Prorok (salla Alláhu alajhi wa sallam) a jeho druhové trpělivě snášeli úklady Qurajšovců a Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) své druhy ujišťoval, že vítězství přijde.
6) Role žen během hidžry:
V souvislosti s hidžrou zazářilo mnoho jmen, jejichž přínos je veliký a jejichž podíl na úsilí vynaloženém pro víru je nesmírné. Jedním z nich je cÁ’iša bint Abí Bakr as-Siddíq, která uchovala tento příběh a šířila ho dál mezi muslimy, dále Umm Salama, účastnice hidžry a nesmírně trpělivá žena, dále Asmá‘ dhát an-Nátiqín, která se podílela na zásobování Proroka (salla Alláhu alajhi wa sallam) a jeho druha vodou a jídlem v jeskyni a strpěla útrapy na cestě Alláhově. Měly významné místo v etapě hidžry.
