Datum: 21. 4. 2023 (1. šawwál 1444)
dr. Usama al-Deiri
A co po ramadánu?
Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Ramadán odešel a skončily jeho asketické noci, uplynuly jeho dny plné lidí a života, tento měsíc, který hasí žízeň žíznících, léčí rány nemocných, vrací život duším, zdraví tělu, kdy se duše navrátily, odkud vyšly, čela byla pokládána na zem v modlitbě ke svému Stvořiteli, mnozí vykonávali různé činy uctívání, dbali na vykonávání těch povinných, přibližovali se k Alláhovi dalšími nepovinnými modlitbami, četli slova Alláhova, pronášeli k Němu prosebné modlitby, dávali dobročinné dary chudým a potřebným. Alláh v ramadánu přichystal takovou atmosféru, aby se tento měsíc stal komplexní školou, z které budou muslimové čerpat po zbývající měsíce. Ale někteří muslimové, jakmile skončí ramadán, tak se vrátí k tomu, co dělali předtím, nedbají nebo nedostatečně vykonávají činy uctívání. Takto se nemají věřící chovat. Známkou přijetí a úspěchu je to, že člověk pokračuje v konání dobrého.
Bylo zvykem u prvních muslimů, že stejně jako jejich Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) pokračovali dál v poslušnosti k Alláhovi i po ramadánu, využívali roční období a cvičili se v konání činů uctívání a pociťovali Alláhovu přítomnost. Á’iša vyprávěla, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Nejmilejšími činy pro Všemohoucího Alláha jsou ty, které trvají, i když jich není mnoho.“ Ve sbírce al-Buchárího a Muslima se traduje podle Alqamy, že se zeptal Á’iši, jestli si Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) vyhrazoval nějaké zvláštní dny. Á’iša mu odpověděla, že ne, že dělal vše stále stejně, a kdo to dokáže jako Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), tak může. Na tomto staví učenci svou nevoli k přerušení nějaké činnosti. Konkrétně je to podle hadísu tradovaného al-Buchárím podle Abdulláha bin Amra bin al-Áse (radhia lláhu anhu), který vyprávěl, že mu Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Abdulláhu, nebuď jako tamten. Vstával v noci a už to nedělá.“
Milí bratři a sestry,
nevykonávejte činy uctívání jen v některou roční dobu, vytrvejte v poslušnosti k Alláhovi, jak řekl Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), jak se traduje ve sbírce Abú Dáwúda podle Á’iši (radhia lláhu anha): „Konejte tolik, co dokážete. Alláh se jistě neunaví, i když vy se jistě unavíte. Nejmilejším činem pro Alláha je ten, který trvá, i kdyby to byl jen menší čin.“ Pokud něco dělal (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), vytrval v tom. Ramadán skončil a po něm přichází moře zásluh. Zásluhy za poslušnost jsou nekonečné. Kdo dodržuje ramadán, tak ramadán je v čele. Kdo uctívá Alláha, tak Alláh je živý, nikdy nezemře.
U těchto bodů se musíme zastavit po té, co jsme se rozloučili s ramadánem:
1) Ramadán přišel jako milý host. Já i ty, služebníku Alláhův, jsme na tomto světě hosty a jednou ho opustíme. Připravme se na tento den poslušností, bohabojností a vírou.
2) Ramadán se podobá člověku. Kam přijde, tam se lidé z jeho příchodu radují, všichni se smějí, když se narodí. S ramadánem je to stejné – každý věřící se raduje, když přijde. Věřící si navzájem přejí, když začne. Když člověk odchází z tohoto světa, všichni jeho blízcí a ti, kdo ho milovali, pláčou, když se s ním musí rozloučit. S ramadánem je to stejné – každý věřící pláče, když se s ním loučí.
3) Ramadán odešel po té, co byl naším milým, drahým hostem po celý měsíc. Dosvědčí nám dobré skutky, noční modlitby a půst? Anebo nám dosvědčí špatné skutky, nedbalost v poslušnosti vůči Alláhovi, a když odchází, pláče, neboť je mu z nás smutno?!
4) Dejte si pozor, abyste nebyli jako ta, která rozpletla přadeno po té, co jej s námahou upředla. Dejte si pozor, bratři a sestry, abyste nebyli jako ta bláznivá žena v Mekce, která se jmenovala Raita bin Saad, která celý den předla přadeno, a pak ho rozpletla, tj. zničila ho, když bylo tak pěkně udělané. Všemohoucí Alláh praví: „Nebuďte jako žena ona, jež rozpletla přadeno své poté, co s námahou je upředla…“ (16:92) Tento příklad je obrazem některých z nás. Jakmile skončí ramadán, hned se vrátí k neposlušnosti a hříchům po té, co se celý měsíc modlili, postili, vstávali v noci k modlitbám, stanuli pokorně před Alláhem, s pláčem, prosbami, poníženě. Takto krásně upředli přadeno svých zbožných činů do té míry, že si někteří přejí, aby je v tomto stavu vzal Alláh k Sobě, díky tomu, kolik potěšení nachází v uctívání a poslušnosti. Toto přadeno však rozpletou okamžitě po západu slunce posledního dne ramadánu.
5) Nezapomínejte na půst šest dnů z měsíce šawwálu. Jedním ze zbožných činů, které pro nás byly stanoveny po ramadánu, je půst šest dnů z měsíce šawwálu. Ve sbírkách Abú Dáwúda a Ibn Mádži se traduje podle Abú Ajjúba, Prorokova (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) druha, že Prorok řekl: „Kdo se postí v ramadánu a pak pokračuje ještě šest dní z měsíce šawwálu, jako by se postil celý rok.“
Ó Alláhu, ochraňuj muslimy, ať jsou kdekoli, dej, ať trvá bezpečnost a bezpečí v této zemi a ve všech zemích, kde jsou muslimové.
