Datum: 9. červenec 2022 (10. dhúl-hidždža1443)
Kázání Svátku oběti 1443 hidžri
Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar,
Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar,
Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar,
Alláhu akbar kabírá, wa-l-hamdu lilláhi kathírá, wa subhána-lláh wa bi-hamdihi bukratan wa asílá.
Alláhu akbar. Kolik lidí vyslyšelo volání a provolávalo „Alláhu akbar“, kolik poutníků vykonalo velkou a malou pouť, Alláhu akbar, kolik jich stálo na hoře Arafát, Alláhu akbar, prosby kolika z nich Alláh vyslyšel, Alláhu akbar, kolika z nich Alláh odpustil prohřešky a hříchy, Alláhu akbar, kolik z nás náš Pán odměnil za dobré skutky.
Probudili jste se, Alláhovi služebníci, do svátečního dne, v těchto svátečních dnech se ze všech koutů na světě ozývají hlasy připomínající si Všemohoucího Alláha, ozývá se ozvěnou z hrdel věřících, kteří oznamují jedinost Mocného a Vznešeného Alláha, vyjadřují Mu svou vděčnost za to, že nás přivedl k této velkolepé víře. „Provolání od Alláha a Posla Jeho k lidem v den velké pouti: Alláh a Jeho Posel se zříkají závazků vůči modloslužebníkům.“ (9:3) Nese se ozvěnou jako věčný hymnus až do Soudného dne, všude se ozývají hlasy provolávající „Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar, lá iláha illa lláh, Alláhu akbar, Alláhu akbar, wa li-lláhi-l-hamd.“
Služebníci Alláhovi, Svátek oběti přichází po vykonání velkolepých skutků poslušnosti a uctívání, které představuje velká pouť, ze které se věřící vrací očištění, vrací se znovuzrození, jako neposkvrněný čistý list. Mají nárok se radovat, že vykonali tento velkolepý rituál, a také jejich rodiny a všichni věřící se mohou radovat. Říká se: „Svátek neslaví ten, kdo se oblékl do nových šatů, ale ten, s kým byl spokojen Pán služebníků a uchránil ho před strašlivými muky.“
Nejvýznamnější náboženský rituál, kterým se přibližujeme k Všemohoucímu Alláhovi v dnešní den a v následujících třech dnech, je obětina, která je potvrzenou tradicí, a je zavrženíhodné ji nevykonat, pokud ji člověk vykonat může. Všemohoucí Alláh praví: „… modli se proto k svému Pánu a přinášej mu obětinu!“ (108:2) A také podle tradice Proroka – salla lláhu alajhi wa salam – který obětoval dva rohaté černobílé berany, vlastní rukou, pronesl přitom basmalu a „Alláhu akbar“ a položil svou nohu na jejich bok (když je obětoval). Když přinášíme svou obětinu, připomínáme si laskavost Všemohoucího Alláha, kterou nám projevuje, když nám nepřikazuje, abychom obětovali své děti. Připomeneme si příběh Alláhova proroka Ibráhíma a jeho syna Ismaíla – alajhimá as-salátu wa-s-salám – když se podvolili Alláhovu příkazu a byli vděční za toto požehnání Všemohoucího Alláha. Také se traduje, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „V den oběti není Všemohoucímu Alláhovi nic milejší, čím byste se k Němu přiblížili, než prolití krve (obětiny), která přijde v Soudný den se svými rohy, svou srstí, svými kopyty, a tato krev je Alláhem přijata ještě před tím, než dopadne na zem. Těšte se z toho tedy.“
Všemohoucí Alláh přikázal, abychom byli milosrdní ke zvířeti určenému na jídlo, když ho obětujeme, abychom měli ostrý nůž, abychom zvíře napojili, aby bylo odvedeno na místo oběti pěkně, aby se nechalo po zabití, před stažením z kůže, odpočinout. Šaddád ibn Aus vyprávěl, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláh přikázal, abychom se chovali pěkně ke všem tvorům. Když zabíjíte, zabíjejte dobře, když obětujete, obětujte dobře. Nechť jeden z vás naostří nůž a uleví své obětině.“ Položí-li se zvíře, aby bylo obětováno, a teprve pak se naostří nůž, je to krutost a je to zakázáno. Traduje se, že jeden muž položil zvíře k obětování a při tom si ostřil nůž. Prorok –salla lláhu alajhi wa sallam – mu řekl: „Chceš ho snad zabít dvakrát?! Pročpak sis nenaostřil nůž, než jsi zvíře položil k obětování?“
Zvíře musí být také obětováno z dobrých prostředků. Všemohoucí Alláh je dobrý a přijímá pouze to, co je dobré. Všemohoucí Alláh ustanovil tuto obětinu z dobrých a vznešených důvodů, aby se muslim rozdělil se svou rodinou, svými sousedy, s lidmi, které má rád, s chudými muslimy. Víra žádného člověka není úplná, když jí to nejlepší, pije to nejlepší a vedle něj je člověk trpící hlady a on o tom ví. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Není věřícím ten, kdo usíná sytý, když jeho soused hladoví a on o tom ví.“
Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar,
Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar,
Alláhu akbar wa li-lláhi al-hamd.
Služebníci Alláhovi, svátek je časem konání dobra a požehnání, časem radosti a štěstí pro všechny, konání jednoho skutku poslušnosti za druhým, aby lidé věděli, že naše víra je bohatá. Věřící vždy očekává příznivý vývoj událostí, je spokojený, klidný, neboť pevně důvěřuje Všemohoucímu Alláhovi, dobře o Něm smýšlí, proto je pro tyto dny stanoveno ještě častěji pronášet, že není boha kromě Alláha, a oslavovat Alláha slovy „Alláhu akbar“. Všemohoucí Alláh praví: „Vzpomínejte Alláha ve stanovených dnech!“ (2:203) Muslimové tak mohou činit jednotlivě nebo pohromadě, po každé modlitbě až do odpolední modlitby posledního dne svátků.
