Ctižádost pro dobro islámské ummy
Datum: 3. červen 2022 (4. dul qi´da 1443 H)
Imám: Dr. Usama al-Deiri, Mešita v Praze
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Díky blahosklonnosti Všemohoucího Alláha, díky Jeho požehnání, kterým obdaroval islámskou ummu, se tato umma stala pečetí všech národů a společenství. Vložil do ní nesmírné dobro, na jehož pilířích postavil slávu a civilizaci. Toto velkolepé dílo by nevytrvalo bez ctižádosti jejích jednotlivých členů, kteří vzali na svá bedra tuto odpovědnost v každé době a za každé situace. Všemohoucí Alláh praví: „Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Alláha.“ (3:110) Spojí-li se ctižádost s vírou a věděním a upřímností ve slovech i činech, pozvedne společnost a napraví, co bylo časem pokaženo. Ctižádost znamená usilování a směřování k vyšším cílům, proto se říká: „Ctižádostivý člověk oživuje společnost.“
Všemohoucí Alláh chválí ctižádostivé, kteří usilují o dobro a chvályhodné věci, nepropadají zoufalství a beznaději. Všemohoucí Alláh praví: „… a na předáky. Předáci, to jsou ti, kdož (k Alláhovi) jsou přiblíženi…“ (56:10-11) Všemohoucí Alláh naopak kritizuje ty, kdo se pyšně naparují a jsou ochablí, koho ovládla beznaděj a neustálé odkládání všeho, žijí v mylných představách, čerpají z klamu snů. Jejich ambice postrádají činy a úsilí. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Chytrý člověk zpytuje své svědomí a koná zbožné skutky, aby mu posloužily po smrti. Pošetilý člověk následuje své tužby a přeje si, aby mu Alláh splnil jeho marnivá přání.“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – prosil Alláha, aby ho ochránil před slabostí a leností, protože vedou k opoždění a zaostalosti. Ve své prosebné modlitbě říká: „Ó Alláhu, prosím Tě o ochranu před starostmi a smutkem, slabostí a leností, lakomstvím a zbabělostí, a aby mě neovládly dluhy ani nikdo z lidí.“
Proroci – alajhim as-salátu wa-s-salám – jsou dobrým příkladem ctností, vzorem hodným následování v odhodlání snášet těžkosti a obtíže na cestě šíření víry. Všemohoucí Alláh nám přikázal, abychom se jim snažili vyrovnat v úsilí o dosažení nejvyšších cílů a snášení těžkostí. Všemohoucí Alláh praví: „Buď trpělivý, jako byli trpěliví ti z poslů, kteří byli nadáni rozhodností pevnou.“ (46:35) Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – dosáhl nejvyššího stupně, byl tím nejskvělejším příkladem ve ctižádostivosti a snaze o dosažení nejvyšších cílů. Takové příklady jsou zřetelné v každém okamžiku jeho života. Nedovolil, aby zoufalství a slabost vstoupily do jeho srdce, ale usiloval o jejich překonání. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Mocný a Vznešený Alláh má rád ty nejvznešenější věci a nemá rád ubohosti.“
Podíváme-li se na začátek jeho mise – salla lláhu alajhi wa sallam – když mu Qurajšovci škodili a chtěli, aby se této víry vzdal, a neměl nikoho, kdo by ho podpořil a dopomohl k vítězství, uvidíme, že i přesto všechno se Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – nevzdával svých ambicí, když svým lidem řekl: „Přísahám při Alláhovi, i kdyby dokázali přemístit Slunce po mé pravé ruce a Měsíc po mé levé ruce, nevzdal bych se této věci, dokud ji Alláh neukáže, anebo dokud mě to nezničí. Nenechal bych toho.“ (životopis Proroka podle Ibn Hišáma) A znovu se opakuje očekávání příznivého vývoje ze strany Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – když povzbuzuje své druhy – radija lláhu anhum: „Nadejde den, kdy nezbude na světě domek ani stan, do kterého by Alláh nenechal vstoupit islám, a někteří budou poctěni a jiní pokořeni. Alláh je buď poctí a bude to poctou pro islám, anebo budou pokořeni a bude to pokořením nevěřících.“ (podle imáma Ahmeda)
Prorokovi druhové byli ztělesněním tohoto vysokého morálního ducha, jejich ctižádost převýšila, přestože byli slabí a neuchylovali se k úskokům. Vybudovali společnost, jejíž civilizace se rozkládala od východu po západ, díky síle jejich odhodlání a vytrvalosti v obraně islámských principů slovy i činy a obětováním svých životů i majetku. Usilovali o vítězství Pravdy. Jakoby ke každému z nich promlouvala jejich duše a nabádala je k usilování o dosažení nejvyšších stupňů.
Nejvyšších cílů dosáhne jen ten, koho Alláh obdaří ctižádostí, takovou ctižádostí, kterou ctěný Prorokův druh Ali ibn Abí Tálib – radija lláhu anhu – popisuje jako „ctižádost vycházející z víry“.
Proto nám Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – říká: „Silný věřící je lepší a Alláhovi milejší než slabý věřící, ale dobří jsou oba. Snažte se o to, co je vám ku prospěchu. Žádejte o pomoc Alláha a nepolevujte.“
Dobrým příkladem nám je ctižádost Saláhuddína al-Ajjúbího, který získal zpět posvátná místa a očistil zemi, vynakládal úsilí, dokud neočistil Jeruzalém.
Služebníci Alláhovi, ctižádost bychom měli vštěpovat každé generaci naší islámské společnosti, aby byli pochodní naděje zapálenou v duších jejích potomků, aby bránila svou historii a budovala její slávu a civilizaci, chránila její slavné dědictví a přispívala k jejímu pokračování. Dokážeme to tím, že jim budeme vštěpovat hodnotu vědění a práce, což jsou dvě křídla, díky kterým se islámská společnost povznese k vyšším cílům, zrodí se silná, spolehlivá generace, která bude chránit hodnoty a bránit je. Všemohoucí Alláh praví: „… nemůžeš najmout lepšího než tohoto muže silného a spolehlivého.“ (28:26) Naučíme-li své děti významu hrdosti a důstojnosti a tomu, že jsou budovateli zítřka a budoucnosti, bude to klíčem k úspěchu k vybudování generace schopné nést odpovědnost a být průkopníky ve všech oblastech.
