Kázání ze dne 27. 5. 2022

Soucit a solidarita a jejich význam ve společnosti

Datum: 27. květen 2022 (26. šawwál 1443 h)
Imám: Dr. Usama al-Deiri, Mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Mezi nejvýznamnější skutky zbožnosti, které vykonává muslim po té, co splní vše, co mu bylo uloženo za povinnost, aby se přiblížil k Všemohoucímu Alláhovi, chvála Mu, patří to, aby zjistil, jak se daří ostatním lidem a aby zajistil, co potřebují, pomohl jim od strastí, zejména pokud společnost zasáhla nějaká nenadálá událost, kvůli které nemohou pracovat, zastaví se život, naroste odpovědnost za ty, kdo jsou ostýchaví. Kdo má ve zvyku být ostýchavý, odmítá natáhnout ruku, aby si řekl lidem o pomoc. Věřící musí spolupracovat, aby do každého domu vstoupila radost a štěstí díky božskému soucitu, aby se požehnání neproměnilo v odplatu a radost z milosrdenství v neštěstí a útrapy.

Všemohoucí Alláh chválí věřící, kteří pomáhají svým bratřím a popisuje je jako soucitné a po pravici stojící: „A přece se nepustil po stezce vzhůru vedoucí. Víš ty vůbec, co je stezka vzhůru vedoucí? Otroka propuštění či v den hladu nakrmení sirotka příbuzného či chudáka nouzí trpícího, a také být z těch, kdož uvěřili a k neochvějnosti a soucitu se vzájemně nabádají: to budou lidé po pravici stojící…“ (90:11-20)

Základem společnosti je, aby k sobě byli jednotlivci solidární a pomáhali si. Díky tomu si chudí uchovají svou důstojnost a hrdost, protože nebudou muset prosit. Toto je začátkem toho, aby každý převzal svou odpovědnost za to, co mu svěřil Všemohoucí Alláh. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Všichni se o někoho staráte, všichni máte za někoho zodpovědnost.“ (všichni se na něm shodují) Odpovědnost na úrovni jedinců a veřejných i soukromých institucí vede k tomu, že je společnost chráněná a stabilní. Solidarita mezi lidmi spočívá v tom, že pomáháme těm, kdo jsou zdrženliví a hrdí, placením almužny a dobročinných darů z pocitu společenské odpovědnosti, doufaje v odměnu a požehnání od Všemohoucího Alláha. Všemohoucí Alláh praví: „Chudáky, kteří se dostali do tísně na stezce Alláhově a nemohou se po zemi pohybovat za obchodem, pokládají hlupáci za bohaté kvůli zdrženlivosti jejich; ty však poznáš je podle známek jejich, byť i drze neprosili lidi. A co dobrého těmto rozdáte, Alláh o tom dobře ví.“ (2:273) Všemohoucí Alláh nám přikázal, abychom zjišťovali, jak se takovým lidem daří, a abychom jim pomáhali snášet životní situace, přičemž bude zachována jejich důstojnost a budou chráněni pro bezpečí společnosti před chudobou a potřebností. Všemohoucí Alláh praví: „Ti, kdož rozdávají almužnu z majetku svého za noci i za dne, skrytě…“ (2:274)

Služebníci Alláhovi, islám je kompletní systém zahrnující všechny oblasti života a k těm nejdůležitějším patří nastolení solidarity mezi lidmi, starost o sousedy a potřebné. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Věřícím není ten, kdo usíná sytý, když jeho soused hladoví.“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl také: „Alláhovi jsou nejmilejší ti, kdo jsou nejužitečnější. Nejmilejším činem pro Mocného a Vznešeného Alláha je radost, kterou uděláš muslimovi, anebo když ho zbavíš nějakého trápení, zaplatíš za něj dluh, zaženeš jeho hlad. Je lepší, když pomohu svému bratrovi muslimovi, když něco potřebuje, než abych strávil v mešitě celý měsíc.“

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – chválil lid kmene Ašcar, kteří shromažďovali jídlo a dělili se o něj navzájem. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – ukázal, že je to jeden z faktorů dobra a plyne z něj více požehnání pro společnost. Je to jeden z projevů soudržnosti společnosti a její vyspělosti. Abú Músá al-Ašcarí vyprávěl, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Když má lid kmene Ašcar  nedostatek jídla v bitvách nebo ve městě pro rodiny, shromáždí, co kdo má, a pak se o to podělí. Patří ke mně a já patřím k nim.“

Služebníci Alláhovi, současná situace, která nastala kvůli epidemii, kdy se někteří dostali do těžkostí, vyžaduje, aby se každý muslim zachoval pěkně ke svým bratrům, stejně jako se Alláh zachoval pěkně k němu. Všemohoucí Alláh praví: „… a čiň dobré tak, jak Alláh učinil dobré tobě! A neusiluj o pohoršení na zemi, vždyť Alláh nemá rád ty, kdož pohoršení šíří!“ (28:77) Vděk za tento dar přináší dobro a požehnání tomu, kdo jej poskytl, a dále pak společnosti, kterou Všemohoucí Alláh odmění co nejlépe na tomto i na Onom světě, odmění ji tím, že zajistí, co potřebuje, zbaví ji starostí a trápení, zbaví lidi starostí. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo pomůže svému bratrovi, tomu pomůže Alláh, když potřebuje, kdo zbaví jiného muslima trápení, toho Alláh zbaví trápení v Soudný den, kdo skryje (chyby) jiného muslima, tomu Alláh skryje jeho chyby v Soudný den.“

Aktuality

Sbírka na pomoc Maroku a Libyi

V minulém týdnu došlo ke dvěma živelným katastrofám v severní Africe. Nejprve zemětřesení v pohoří Vysoký Atlas v Maroku a poté ničivé záplavy v severovýchodní

Více »
Verš z Koránu

Zbožnost nespočívá v tom, že obracíte tváře své směrem k východu či západu, nýbrž zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v den soudný, v anděly, Písmo a proroky a rozdává z majetku svého bez ohledu na lásku k Němu příbuzným, sirotkům, nuzným, po cestě (Boží) jdoucímu, žebrákům a na otroků vykoupení, a ten, kdo modlitbu dodržuje a almužnu udílí. A zbožní jsou ti, kdož úmluvy své dodržují, když je jednou uzavřeli a v protivenství, v neštěstí a v dobách násilí jsou trpěliví – to jsou ti, kdož víru pravou mají, a to jsou bohabojní.

(Korán, 2: 177)

Výroky

Ibn Mas‘úd vyprávěl, že Alláhův Posel pravil: „Závidět (ve smyslu toužit po stejné věci, bez nepřejícné žárlivosti) smíte pouze dvěma lidem: tomu, koho Alláh obdařil majetkem, jenž pak utratí v dobré věci, a tomu, koho Alláh obdařil moudrostí, kterou pak předává druhým lidem a podle níž mezi nimi soudí.“

(Al-Buchárí a Muslim)