Společný hlas křesťanů, Židů a muslimů k problematice eutanazie a doprovázení umírajících

V návaznosti na prohlášení České biskupské konference, Ekumenické rady církví, Federace židovských obcí a Ústředí muslimských obcí v České republice z roku 2005, se iniciativa Společný hlas křesťanů, Židů a muslimů vyjadřuje k problematice dalšího návrhu na legalizaci eutanazie v České republice.

Naše víra chápe lidský život jako dar od Boha a tento dar nezpochybňujeme ani ve chvíli nemoci a umírání. Vnímáme bolest lidí, kteří procházejí těžkými chvílemi nemoci, prázdnoty života a umírání. Přesto nesouhlasíme se snahou reagovat na utrpení, lidskou opuštěnost a samotu ukončením lidského života pomocí smrtícího prostředku. Nejsme pro udržování života těžce nemocných a umírajících za každou cenu. Vítáme možnost, zakotvenou v našem právním řádu, že pacienti a jejich rodiny mohou odmítnout další léčbu či resuscitaci. 

Vítáme velký rozvoj paliativní léčby, umožňující, aby lidé nemuseli  trpět nesnesitelnou bolestí. Jsme pro rozvoj hospicového hnutí a také mobilní hospicové péče. Toto hnutí již pomohlo mnoha lidem v naší zemi a dále se rozvíjí. Při správném uplatnění paliativní léčby a laskavé péče školených odborníků, mohou lidé odcházet z tohoto života důstojnou smrtí. 

Zkušenosti ze zemí, které eutanazii již delší dobu praktikují, ukazují na strmý nárůst počtu eutanazií či asistovaných sebevražd, které jsou vykonávány nejen u těžce nemocných, ale v některých případech ji podstupují i lidé, kteří jsou opuštěni a trpí ztrátou smyslu života. Tato fakta svědčí o krizi mezilidských vztahů, o vážných sociálních problémech, ty však je třeba řešit jinými způsoby. 

Legalizace eutanazie je „kluzkou plochou“, protože je obtížně regulovatelná a lidé mohou být vystaveni psychickému tlaku na ukončení života. Psychický tlak by mohl být vyvíjen také na rodiče postižených dětí. Hrůzným mementem je eutanazie duševně nemocných a jinak postižených pacientů za holocaustu.

Podporujeme rozvoj paliativní péče a hospicového hnutí. Kvalitní paliativní péče snižuje počty lidí, kteří se uchylují k eutanazii. 

V duchu Hippokratovy přísahy: „nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít)“ trváme na tom, že poslání lékařů je léčit, pomáhat od bolesti, život se snažit udržet či prodloužit, a nikoliv jej ukončovat.  

Jménem Společného hlasu

V Praze v prosinci 2019

Kontakt: spolecnyhlas@gmail.com